Actimel aneb David Attenborough mezi funkčními potravinami

Malá lahvička, velký příběh a probiotický zázrak, nebo jen pořádně oslazený jogurt s jednou z nejlepších reklamních kampaní v dějinách mléčných výrobků? Když se Actimel v 90. letech vydal z Belgie do světa, nepřišel skromně jako fermentovaný mléčný nápoj. Přišel jako malý bílý rytíř imunity v plastové zbroji, s proprietární kulturou Lacticaseibacillus paracasei subsp. paracasei CNCM I-1518 (dříve označovaného jako L. casei CNCM I-1518 nebo DN-114 001) a marketingem tak sebejistým, že by mohl prodávat dešťovou vodu jako hydroterapeutický nektar. Před lety reklamy naznačovaly výrazné zdravotní benefity a podporu dětské obranyschopnosti; po zásazích regulátorů a zpřísnění pravidel pro zdravotní tvrzení se rétorika ztišila do bezpečnější věty: vitaminy D a B6 přispívají k normální funkci imunitního systému. Což je pravda, stejně jako je pravda, že klobouk přispívá k eleganci, nikoli však automaticky k inteligenci nositele.

Za oním regulatorním ztišením stojí konkrétní evropský mechanismus. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních na potravinách zavedlo povinnost, aby každé zdravotní tvrzení na etiketě bylo vědecky podloženo a schváleno Evropskou agenturou pro bezpečnost potravin (EFSA). Výsledkem je paradox, o němž průmysl raději mlčí: EFSA dosud neschválila žádné zdravotní tvrzení přímo pro probiotika jako kategorii. Výrobci se proto uchylují k tvrzením o vitaminech nebo minerálních látkách přidaných do produktu, no a probiotický kmen zůstává v zákulisí jako nezmiňovaný protagonista.

V realitě je Actimel notně oslazený jogurtový nápoj s živými kulturami, roztomilou lahvičkou a cukrem. Respektive spoustou cukru, který dětem jistě nevadí, protože děti jsou v otázce sladkosti tradičně velmi benevolentní vědecká komise. Proprietární kmen je zajímavý, ale sám o sobě z výrobku nedělá zázrak, který by běžnému člověku nutně překonal kvalitní neslazený živý jogurt za zlomek ceny. Existující metaanalýzy klinických studií přitom skutečně ukazují statisticky významné snížení šance na propuknutí alespoň jednoho infekčního onemocnění u konzumentů tohoto výrobku, nicméně žádná z nich neprokázala vliv na zkrácení doby trvání ani na závažnost probíhajícího infektu. A přesně tak bychom se měli dívat na celý byznys s probiotiky: ne jako na jednotnou říši hodných bakterií, ale jako na trh, kde jsou mezi výrobky galaktické rozdíly - v kmenech, dávkách, technologii, důkazech, ceně i množství cukru. Marketing má totiž jednu výhodu, kterou bakterie nemají: nemusí přežít vážně velmi kyselý žaludek.

Opáčko z názvosloví: probiotika, prebiotika, synbiotika a postbiotika

Regály lékáren dnes vypadají, jako by se v nich konala valná hromada střevní flóry. Krabičky slibují imunitu, trávení, rovnováhu mikrobiomu a někdy téměř i klid v rodině. Probiotika ale nejsou kouzelný prášek, po kterém se ráno probudíme jako elegantně fermentovaná verze sebe sama.

Probiotika jsou živé mikroorganismy, které mají při podání v dostatečném množství prokazatelný zdravotní přínos. Prebiotika jsou jejich potrava – typicky rozpustná prebiotická vláknina a nestravitelné sacharidy, jako třeba inulin nebo fruktooligosacharidy. Synbiotika kombinují obojí: hosta i bufet. Nestačí, že kapsle obsahuje bakterie. Záleží na tom, jaké bakterie, zda přežijí cestu a jestli pro daný problém existuje vědecky podložená evidence.

Poznámka k taxonomii: svět probiotik tvoří téměř výhradně bakterie, ale existuje slavná výjimka - Saccharomyces boulardii. Jde o kvasinku (houbu), nikoli bakterii. To je důležitý rozdíl: kvasinky přirozeně odolávají antibiotikům, která bakteriální probiotika ničí, a jejich biologie přežití v trávicím traktu je odlišná. Saccharomyces boulardii CNCM I-745 patří mezi nejlépe vědecky podložená probiotika vůbec, no a právě proto, že je to hráč jiné ligy, nelze jeho výsledky přenášet na bakteriální kmeny.

Postbiotika a mikrobiální metabolity: konečné produkty hry mikrobiomu

Teď přichází na řadu postbiotika a s nimi i terminologická past, do níž se chytá velká část populárně-naučné literatury. Podle konsensuálního prohlášení Mezinárodní vědecké asociace pro probiotika a prebiotika (ISAPP) z roku 2021 je postbiotikum definováno jako přípravek neživých mikroorganismů a/nebo jejich komponentů, který přináší hostiteli zdravotní prospěch. Klíčovou podmínkou je přítomnost inaktivované mikrobiální biomasy, tedy buněčných struktur, fragmentů buněčných stěn, peptidoglykanů nebo membránových složek. Samotné čisté metabolické produkty bez přítomnosti buněčné hmoty tuto definici nesplňují a vědecky se označují jako mikrobiální metabolity.

Příkladem skutečného postbiotika je tepelně inaktivovaná směs laktobacilů (např. přípravky na bázi inaktivovaného Lactobacillus LB určené k léčbě průjmů). Naopak níže popisované krátkořetězcové mastné kyseliny (SCFA), bakteriociny nebo signální molekuly jsou mikrobiální metabolity, čili biologicky klíčové látky, avšak nikoli postbiotika, i když se tak často v literatuře označují.

Nejznámějšími a vědecky nejlépe probádanými mikrobiálními metabolity pocházejícími z fermentační aktivity střevního mikrobiomu jsou:

Krátké mastné kyseliny (SCFA), tedy butyrát, propionát a acetát. Tyto látky mají zásadní vliv na střevní výstelku (chrání ji a podporují její regeneraci), podporují imunoregulační funkce a dokonce ovlivňují metabolismus tuků a cukrů a mnoho dalších benefitů včetně antirakovinných. Důležitý je mechanismus: většina komerčně podávaných probiotických kmenů (bifidobakterie, laktobacily) butyrát netvoří přímo. Fermentují rozpustnou vlákninu na acetát a laktát, které pak přirozené butyrát-produkující zástupce mikrobiomu - jako je Faecalibacterium prausnitzii - využívají jako substrát pro tvorbu butyrátu. Tento mezibakteriální cross-feeding je klíčovým důvodem, proč fakticky dost významně záleží na dostatku prebiotické vlákniny v potravě.

Antimikrobiální látky – pomáhají potlačovat patogeny. Příkladem jsou bakteriociny, proteinové látky produkované bakteriemi mléčného kvašení, které selektivně inhibují růst konkurenčních nebo patogenních mikroorganismů. Známým zástupcem je nizin, využívaný i jako potravinářský konzervant (E234). Dalšími antimikrobiálními metabolity jsou organické kyseliny jako kyselina mléčná, které snižují pH ve střevě a brání množení patogenů.

Signální molekuly – ovlivňují například hladiny hormonů a neurotransmiterů.

Postbiotika ve správném slova smyslu představují jeden z nejperspektivnějších směrů výzkumu, na rozdíl od živých probiotik nepotřebují přežít žaludek, jsou stabilnější při skladování a jejich imunomodulační účinek přes receptory vrozené imunity je přesnější a předvídatelnější. Postbiotický výzkum se dynamicky rozvíjí a řada odborníků očekává, že standardizované přípravky z inaktivovaných kmenů budou v budoucnu doplňovat - a v některých indikacích i nahrazovat - klasická živá probiotika.

 

Dlouhá cesta tmou: přežijí vůbec žaludek?

Oblíbený mýtus praví, že co spolkneme, to se okamžitě nastěhuje do střeva, vyvěsí záclonky a začne produkovat pohodu. Bohužel mezi ústy a střevem stojí žaludek, biologický ekvivalent amerického imigračního úředníka po špatném obědě.

Žaludeční kyselina (pH 0,8 -1,5) a žlučové soli mají chránit tělo před patogeny. Neptají se bakterie, zda přišla v dobrém, zda má doporučení od lékárníka a zda podporuje imunitu. Prostě zkouší, kdo vydrží. Proto některé probiotické kmeny ztrácejí část životaschopnosti už během průchodu horní částí trávicího traktu.

Pomoci může technologie: enterosolventní kapsle, mikroenkapsulace nebo jiné formy ochrany, tedy brnění pro drobného vojáka vyslaného do kyselé bitvy. Důležitá výhrada: kvalita enterosolventních kapslí se mezi výrobci výrazně liší — ne každá kapsle označená jako enterosolventní poskytuje skutečně spolehlivou ochranu. Relevantní je, zda výrobce disponuje nezávislými daty o přežitelnosti konkrétního kmene v dané formě. Zajímavá jsou také spórotvorná probiotika, například některé druhy rodu Bacillus. Spóra je bakteriální cestovní trezor: chrání mikroorganismus před kyselinou, žlučí i dalšími nepříjemnostmi. A pak je tu skladování. Pokud etiketa slibuje živé kultury a realita připomíná archeologické naleziště, účinek bude přiměřeně historický.

Zásadní otázka, kterou marketing přechází mlčením: kolonizují probiotika střevo vůbec? Výzkum publikovaný v časopise Cell (Zmora et al., 2018) přinesl překvapivé zjištění, u části účastníků probiotické kmeny střevem pouze prošly jako turisté, aniž by se trvale usadily. Střevo každého jedince vykazuje silnou kolonizační rezistenci, čili komplexní ekologickou bariéru nativního mikrobiomu, která může přistěhovalce přijmout nebo odmítnout. To neznamená, že probiotika nefungují, tranzitující bakterie mohou stále produkovat metabolity a modulovat imunitu, ale efekt je individuálně velmi variabilní a predikovat ho dopředu neumíme.

Kmen je král: proč záleží na příjmení bakterie

U probiotik nestačí číst jen Lactobacillus nebo Bifidobacterium. To je jako říct: Najal jsem si Nováka. Výborně, ale kterého? Neurochirurga, účetního, nebo muže, který opravuje výtahy podle intuice?

Příklad: Lacticaseibacillus rhamnosus GG. Lacticaseibacillus je rod, rhamnosus druh a GG konkrétní kmen. Právě kmen (anglicky strain) je často rozhodující. Účinky probiotik jsou ve velké míře kmenově a diagnózově specifické. Když studie ukáže, že Lacticaseibacillus rhamnosus GG pomáhá snižovat riziko průjmu po antibiotikách, neznamená to automaticky, že totéž zvládne jakýkoli jiný kmen tohoto druhu. Bakterie nejsou uniformní armáda. Spíš chaotická obecní rada.

Praktický detail při užívání s antibiotiky: probiotika nemají smysl polykat ve stejný okamžik jako antibiotikum, protože antibiotikum bakteriální probiotikum zabije dříve, než stihne cokoliv udělat. Doporučuje se časový odstup alespoň 2–3 hodiny. U spórotvorných nebo kvasinkových probiotik (S. boulardii) tento problém odpadá, protože antibiotika je neničí.

Proto nestačí 10 miliard CFU. CFU znamená jednotky tvořící kolonie, přesněji: počet bakterií schopných za standardních laboratorních podmínek vytvořit kolonii. Pozor: některé živé, ale metabolicky oslabené buňky kolonie netvoří, a CFU je tedy konzervativním odhadem, nikoli absolutním číslem životaschopnosti. Vysoké číslo může vypadat působivě, podobně jako počet členů komise, která nikdy nic nerozhodla. Důležitější je, zda výrobce uvádí konkrétní kmen, garantuje množství do konce doby použitelnosti a zda existují studie pro daný zdravotní cíl.

Temná strana probiotik: pozor na histamin

A teď část, kde si optimismus oblékne černý kabát. Histaminová intolerance znamená, že tělo nestíhá dostatečně odbourávat histamin z potravy nebo z vlastních reakcí. Výsledkem mohou být bolesti hlavy, návaly, svědění, vyrážky, rýma, bušení srdce nebo zažívací potíže. Organismus se tváří, jako by právě obdržel nepříjemný dopis s červeným pruhem.

Některé bakterie mléčného kvašení mohou tvořit biogenní aminy, mezi nimi i histamin. U citlivých lidí proto nemusí být každé zdravé fermentované jídlo ani každý levný probiotický mix dobrý nápad. V literatuře se jako potenciální producenti biogenních aminů objevují některé kmeny z okruhu Lacticaseibacillus casei/paracasei, Lactiplantibacillus plantarum, Levilactobacillus brevis a kultury používané ve fermentovaných mléčných výrobcích včetně Lactobacillus delbrueckii subsp. bulgaricus. Poznámka k názvosloví: od roku 2020 prošla řada laktobacilů taxonomickým přejmenováním, např. Lactobacillus plantarum je dnes správně Lactiplantibacillus plantarum. V literatuře se stále vyskytují oba názvy, přičemž označují totéž. Důležité slovo je některé. 

Na druhé straně existují kmeny, které mohou být u lidí s histaminovou citlivostí lépe snášeny, případně se zkoumají kvůli vlivu na odbourávání histaminu. Často se zmiňují vybrané kmeny z oblastí Bifidobacterium longum, Bifidobacterium infantis, Lacticaseibacillus rhamnosus  a Lactiplantibacillus plantarum. Ale opět: rozhoduje konkrétní kmen, dávka a reakce člověka. U histaminu je mikrobiom méně jako švýcarské hodinky a více jako albánský vlakový řád.

Shrnutí: co tedy dělat?

Začněte nudně, tedy správně: vlákninou. Bez prebiotik je užívání probiotik jako nastěhovat hosty do domu bez kuchyně a divit se, že se nezdrží. Jezte pestře, podporujte vlastní mikrobiom a doplněk vybírejte podle cíle, ne podle toho, která krabička křičí největším písmem.

Aktualizovaná směrnice světové zdravotnické organizace (WHO) z roku 2023 (Carbohydrate intake for adults and children: WHO guideline) přináší doporučení pro příjem přirozeně se vyskytující vlákniny z celých zrn, luštěnin, ovoce a zeleniny. Pro dospělé platí silné doporučení: minimálně 25 g denně, ideálně 25–29 g, s dalšími benefity při příjmu 30 g a více. Pro děti nově: 15 g (věk 2–5 let), 21 g (věk 6–9 let) a 25 g od 10 let. Metaanalytická data, z nichž tato doporučení vycházejí, zahrnují i studii Reynolds et al. (The Lancet, 2019), která prokázala 15–30% snížení kardiovaskulární a celkové mortality při vyšším příjmu vlákniny. Obecně se doporučuje, aby podíl prebiotické (tedy rozpustné) vlákniny tvořil zhruba třetinu celkového příjmu vlákniny.

Fermentované potraviny, nebo kapsle? Kvalitní živý jogurt, kefír, kimchi nebo kysané zelí obsahují různorodé bakteriální kultury, prebiotickou vlákninu (zejména v rostlinných fermentech) a produkty fermentace zároveň - v jednom balení, bez příplatku za design krabičky. Pro zdravého člověka s pestrou stravou pravděpodobně není důvod sahat po kapslích. Doplněk ve formě kapsle dává smysl tehdy, když potřebujeme konkrétní klinicky podložený kmen v konkrétní dávce pro konkrétní zdravotní cíl, například LGG při antibiotické léčbě nebo S. boulardii při cestovatelském průjmu.

Na etiketě hledejte konkrétní kmeny, ne jen rody, druhy a astronomické miliardy CFU. U antibiotik, střevní disbiózy, průjmů, IBS, alergií nebo histaminové intolerance má smysl řešit výběr cíleně. A pokud vám po probiotiku není dobře, nevysvětlujte si to nutně jako detox. Možná vám tělo pouze velmi zdvořile říká, že tuto bakteriální delegaci nepřijímá.

Kdy probiotika pravděpodobně nestačí nebo nemají smysl: obecná prevence nemocí u zdravého dospělého bez specifické diagnózy, hubnutí (důkazy jsou slabé a kmenově velmi specifické), sportovní výkon (zatím převážně marketingové tvrzení) nebo prevence alergií u dospělých. V těchto oblastech věda zatím nenabízí přesvědčivé, na praxi přenositelné závěry.

Probiotika mohou být užitečná. Jen nejsou univerzální. Jsou to živé organismy, ne malí diplomovaní internisté v kapsli. Čtěte etikety, sledujte reakce těla a při výrazných nebo dlouhodobých potížích vybírejte probiotika s odborníkem. Obecně jsou probiotika dobře snášena, ale byly popsány i komplikace u osob s vážně narušenou imunitou. Marketing má totiž jednu výhodu: žaludkem procházet nemusí. 

Autor: David Kukla

Zdroje:

 

[1]

Food and Agriculture Organization of the United Nations / World Health Organization. Health and Nutritional Properties of Probiotics in Food including Powder Milk with Live Lactic Acid Bacteria. Report of a Joint FAO/WHO Expert Consultation. Córdoba: WHO; 2001 Oct.

Definice probiotik — základní autoritativní dokument WHO/FAO.

[2]

Hill C, Guarner F, Reid G, Gibson GR, Merenstein DJ, Pot B, et al. Expert consensus document: The International Scientific Association for Probiotics and Prebiotics consensus statement on the scope and appropriate use of the term probiotic. Nat Rev Gastroenterol Hepatol. 2014 Aug;11(8):506–14.

DOI: 10.1038/nrgastro.2014.66 · ISAPP konsenzus — aktualizace a zpřesnění definice probiotik, CFU a požadavků na důkazy.

[3]

Reynolds AN, Akerman AP, Mann J, Te Morenga L, Hagiu A, Mete E, et al. Carbohydrate quality and human health: a series of systematic reviews and meta-analyses. Lancet. 2019 Jan 10;393(10170):434–45.

DOI: 10.1016/S0140-6736(18)31809-9 · Komisí WHO zadaná analýza — základ doporučení 25–29 g vlákniny denně, data z prospektivních studií a RCT.

[4]

Zmora N, Zilberman-Schapira G, Suez J, Mor U, Dori-Bachash M, Bashiardes S, et al. Personalized gut mucosal colonization resistance to empiric probiotics is associated with unique host and microbiome features. Cell. 2018 Sep 6;174(6):1388–1405.e21.

DOI: 10.1016/j.cell.2018.08.041 · Klíčová studie Weizmannova institutu — invazivní metagenomická analýza prokázala individuální rezistenci střeva vůči kolonizaci probiotiky.

[5]

Szajewska H, Kołodziej M. Systematic review with meta-analysis: Lactobacillus rhamnosus GG in the prevention of antibiotic-associated diarrhoea in children and adults. Aliment Pharmacol Ther. 2015 Nov;42(10):1149–57.

DOI: 10.1111/apt.13404 · Meta-analýza 12 RCT (n = 1 499) — LGG snížil riziko AAD z 22,4 % na 12,3 % (RR 0,49; 95% CI 0,29–0,83).

[6]

Szajewska H, Kołodziej M. Systematic review with meta-analysis: Saccharomyces boulardii in the prevention of antibiotic-associated diarrhoea. Aliment Pharmacol Ther. 2015 Oct;42(7):793–801.

DOI: 10.1111/apt.13344 · Meta-analýza potvrzující účinnost S. boulardii CNCM I-745 v prevenci AAD u dětí i dospělých — základ pro doporučení při antibiotické léčbě.

[7]

Barbieri F, Montanari C, Gardini F, Tabanelli G. Biogenic amine production by lactic acid bacteria: a review. Foods. 2019 Jan 7;8(1):17.

DOI: 10.3390/foods8010017 · Systematický přehled produkce biogenních aminů (včetně histaminu) kmeny LAB — základ pro oddíl o histaminové intoleranci, identifikace rizikových druhů (L. plantarum, L. brevis, L. casei/paracasei).

[8]

Saha Turna N, Chung R, McIntyre L. A review of biogenic amines in fermented foods: occurrence and health effects. Heliyon. 2024 Jan 17;10(2):e24501.

DOI: 10.1016/j.heliyon.2024.e24501 · Přehled výskytu histaminu, tyraminu a dalších biogenních aminů ve fermentovaných potravinách a jejich toxikologické důsledky.

[9]

Katan MB. Why the European Food Safety Authority was right to reject health claims for probiotics. Benef Microbes. 2012 Jun 1;3(2):85–9.

DOI: 10.3920/BM2012.0008 · Analýza regulatorního rámce EFSA a důvodů, proč žádné zdravotní tvrzení pro probiotika jako kategorii dosud neprošlo hodnocením.

[10]

Hempel S, Newberry S, Ruelaz A, Wang Z, Miles JNV, Suttorp MJ, et al. Safety of Probiotics Used to Reduce Risk and Prevent or Treat Disease. Evidence Report/Technology Assessment No. 200. Rockville (MD): Agency for Healthcare Research and Quality; 2011. AHRQ Publication No. 11-E007.

PMID: 23126627 · Komplexní bezpečnostní analýza probiotik zadaná NIH — základ tvrzení o obecně dobré snášenlivosti a vzácných komplikacích u imunokompromitovaných pacientů.

[11]

Rios-Covian D, Ruas-Madiedo P, Margolles A, Gueimonde M, de Los Reyes-Gavilan CG, Salazar N. Intestinal short chain fatty acids and their link with diet and human health. Front Microbiol. 2016 Feb 17;7:185.

DOI: 10.3389/fmicb.2016.00185 · Přehledový článek o produkci a roli SCFA (butyrátu, propionátu, acetátu) jako mikrobiálních metabolitů — mechanismy ochrany střevní výstelky, imunomodulace a metabolické účinky.

[12]

European Parliament, Council of the European Union. Regulation (EC) No 1924/2006 of the European Parliament and of the Council of 20 December 2006 on nutrition and health claims made on foods. Off J Eur Union. 2006 Jan 18;L404:9–25.

[13]

Salminen S, Collado MC, Ala-Jaakkola R, et al. The International Scientific Association of Probiotics and Prebiotics (ISAPP) consensus statement on the definition and scope of postbiotics. Nat Rev Gastroenterol Hepatol. 2021;18(9):649–667. doi:10.1038/s41575-021-00440-6

Konsenzuální prohlášení ISAPP 2021 — autoritativní definice postbiotik vyžadující přítomnost inaktivované mikrobiální biomasy.

 

[14]

World Health Organization. Carbohydrate intake for adults and children: WHO guideline. Geneva: WHO; 2023. ISBN 978-92-4-007753-4. 

Aktuální věkově stratifikovaná doporučení WHO pro příjem vlákniny