Dýchání nosem při spánku: proč na něm záleží

O dýchání během dne se mluví čím dál více. O tom, jak dýcháme několik hodin každou noc, už mnohem méně.

Přitom spánkem strávíme přibližně třetinu života. A způsob, jakým během této doby proudí vzduch do našich dýchacích cest, rozhodně není jen nepodstatný detail.

Dýcháte během spánku nosem, nebo ústy?

Pro člověka je za běžných podmínek primární cestou dýchání nos. Ústa samozřejmě představují důležitou alternativní cestu – například při vysoké fyzické zátěži nebo pokud je nosní průchodnost omezená. Pokud ale člověk tráví velkou část noci s otevřenými ústy, může se měnit nejen to, jak se ráno cítí jeho ústa a hrdlo, ale také mechanika horních dýchacích cest.

Nos není jen „otvor pro vzduch“

Kdyby měl nos sloužit pouze jako trubice, kterou proudí vzduch do plic, byla by jeho složitá anatomie poměrně zbytečná.

Nosní dutina je ale aktivní součást dýchacího systému.

Vdechovaný vzduch se při průchodu nosem dostává do kontaktu se sliznicí, hlenem, řasinkovým epitelem a rozsáhlým cévním zásobením. Tato kombinace umožňuje nosu plnit několik funkcí současně.

Nos vzduch filtruje

Větší částice mohou zachytit už nosní chloupky. Další část nečistot ulpívá na vrstvě hlenu pokrývající sliznici.

Řasinky na povrchu epitelu potom pomáhají posouvat hlen se zachycenými částicemi směrem do nosohltanu. Tento mechanismus – mukociliární transport – představuje jednu z prvních obranných linií dýchacích cest.

Nos vzduch zvlhčuje a ohřívá

Vzduch z okolního prostředí obvykle neodpovídá podmínkám, které potřebují citlivé dolní dýchací cesty.

Nos proto funguje jako velmi účinná „klimatizační jednotka“.

Výzkum ukazuje, že velká část tepelné a vlhkostní úpravy vzduchu proběhne už při jeho průchodu nosní dutinou. Významnou práci odvádí zejména přední část nosu a oblast nosních skořep, kde je vzduch v těsném kontaktu se sliznicí.

Výsledkem je vzduch výrazně lépe připravený na cestu do průdušek a plic.

Nosní dutina navíc vytváří při dýchání určitý přirozený odpor. Ten zpomaluje proudění vzduchu a prodlužuje jeho kontakt se sliznicí, což podporuje jeho zvlhčení, ohřátí a filtraci.

Oxid dusnatý: zajímavá součást nosního dýchání

Nos a vedlejší nosní dutiny produkují také oxid dusnatý (NO) – plynnou signální molekulu, která se při nádechu nosem přimíchává do vdechovaného vzduchu a putuje dále do plic.

NO má mimo jiné schopnost rozšiřovat cévy a podílí se na regulaci průtoku krve v plicích. Některé lidské studie ukázaly, že nosní dýchání může díky tomu ovlivňovat plicní cévní odpor a za určitých podmínek také využití kyslíku.

Neznamená to, že každý nádech nosem automaticky výrazně zvýší množství kyslíku v krvi. Ukazuje to ale další důležitý rozdíl mezi dýcháním nosem a ústy: při dýchání nosem nevdechujeme jen upravený vzduch – spolu s ním se do dolních dýchacích cest dostávají i látky produkované přímo v nose a dutinách.

 

Co se mění, když spíme s otevřenými ústy

Vzduch proudící přímo ústy obchází nosní „klimatizaci“ a současně zvyšuje odpařování vlhkosti z ústní sliznice.

Výsledkem mohou být:

• suchá nebo „zalepená“ ústa po probuzení
• žízeň
• podrážděné nebo suché hrdlo
• nepříjemný dech po ránu

Jenže otevření úst neovlivňuje pouze sliznici.

Zároveň se může změnit poloha dolní čelisti a jazyka – a tím i prostor v horních dýchacích cestách.

Co se děje s čelistí, jazykem a dýchacími cestami, když spíme s otevřenými ústy

Otevření úst během spánku neznamená jen to, že dýcháme jinou cestou. Mění se také poloha dolní čelisti a jazyka.

Při otevření úst může dolní čelist klesnout a posunout se mírně dozadu. Spolu s ní se může změnit také poloha jazyka a prostor v oblasti hltanu, kudy proudí vzduch.

Studie ukazují, že u některých lidí se při otevřených ústech horní dýchací cesty zužují a mohou být náchylnější ke kolapsu během spánku. To může mít význam také pro chrápání.

Chrápání totiž vzniká vibracemi měkkých tkání horních dýchacích cest při proudění vzduchu zúženým prostorem. Pokud otevření úst změní polohu jazyka, dolní čelisti a tvar dýchacích cest, může u některých lidí chrápání podpořit nebo zesílit.

Není to ale univerzální pravidlo. U části lidí může být dýchání ústy naopak náhradní cestou při omezeném proudění vzduchu nosem. Proto samotné zavření úst nemusí vždy problém vyřešit.

Chrápání navíc automaticky neznamená spánkovou apnoi. Pokud je ale pravidelné a hlasité a přidávají se pozorované zástavy dechu, lapání po vzduchu nebo výrazná denní spavost, je vhodné pátrat po příčině.

Dlouhodobé dýchání ústy může ovlivnit i vývoj obličeje

Ještě větší význam může mít chronické dýchání ústy u dětí, jejichž čelisti a obličej jsou stále ve vývoji.

Ve studiích se dlouhodobé dýchání ústy spojuje například s užší horní čelistí, vyšším patrem, více vertikálním růstem obličeje, změnami postavení dolní čelisti nebo vadami skusu.

Neznamená to, že samotné dýchání ústy automaticky změní vzhled obličeje. Do vývoje vstupuje genetika, anatomie, poloha jazyka, skus, průchodnost dýchacích cest i další faktory. Dlouhodobý způsob dýchání ale může být jedním z faktorů, které se na vývoji obličejového skeletu podílejí.

Právě proto je chronické dýchání ústy u dětí dobré nevnímat jen jako nevinný zvyk, ale hledat jeho příčinu.

Sucho v ústech není jen nepříjemnost

Sliny nejsou pouze voda.

Obsahují minerály, pufrační systémy, proteiny a další látky, které pomáhají chránit sliznice a zuby, neutralizovat kyseliny, udržovat mikrobiální rovnováhu a podílet se na remineralizaci zubní skloviny.

Pokud ústní dutina během noci výrazně vysychá, toto ochranné prostředí se mění.

Experimentální studie například ukázala, že při vynuceném dýchání ústy během spánku klesalo nitroústní pH více než při běžném dýchání. Dlouhodobá výrazná xerostomie je obecně spojována s vyšším rizikem zubního kazu, demineralizace a dalších problémů dutiny ústní.

To neznamená, že každý, kdo se jednou probudí se suchými ústy, dostane kaz.

Pokud se ale budíte s výrazně suchými ústy každé ráno, stojí za to zjistit proč.

Může způsob dýchání ovlivnit kvalitu spánku?

Záleží na tom, proč člověk ústy dýchá a co se během spánku současně děje v horních dýchacích cestách.

Dýchání ústy může měnit polohu dolní čelisti a jazyka, zvyšovat vysychání sliznic a u některých lidí také zhoršovat průchodnost horních dýchacích cest. Pokud se k tomu přidává chrápání, zvýšený odpor při dýchání nebo opakované částečné uzavírání dýchacích cest, může docházet k narušování spánku a častějším krátkým probuzením.

To ale neznamená, že každý člověk, který spí s otevřenými ústy, automaticky spí špatně.

Proč někteří lidé v noci dýchají ústy

Důvodů může být více:

• dlouhodobý návyk
• poloha dolní čelisti
• poloha jazyka
• spánek na zádech
• individuální anatomie horních dýchacích cest
• alergická rýma
• otok nosní sliznice
• nachlazení
• vybočená nosní přepážka
• zvětšené nosní skořepy
• zvětšené krční nebo nosní mandle
• další anatomické překážky

Neprůchodnost nosu je tedy pouze jedna z možných příčin.

Člověk může přes den dýchat nosem zcela bez problémů a přesto si během spánku pravidelně otevírat ústa.

Jak poznat, že pravděpodobně spíte s otevřenými ústy

Napovědět mohou některé signály:

• opakované probouzení s pocitem vyschlých úst
• potřeba se ihned napít
• suché nebo podrážděné hrdlo
• partner si všimne otevřených úst během spánku
• chrápání
• sliny na polštáři

Žádný z těchto příznaků sám o sobě není diagnostický.

Pokud se jich ale kombinuje více a opakují se dlouhodobě, může mít smysl věnovat způsobu nočního dýchání větší pozornost.

Kdy mohou pásky přes ústa dávat smysl?

Pásky přes ústa jsou jednoduchou pomůckou, jejímž cílem je podpořit zavřenou polohu úst během spánku a tím usnadnit zachování nosního dýchání.

Největší smysl mohou mít především u lidí, kteří:

• dokážou bez problémů a pohodlně dýchat nosem
• přes den běžně dýchají nosem
• ale během spánku mají tendenci ústa samovolně otevírat
• budí se se suchými ústy nebo suchým hrdlem
• chtějí podpořit návyk dýchání nosem také během noci

Právě v případě, kdy je otevírání úst spíše návykem než nutností způsobenou neprůchodným nosem, může být páska velmi praktickou pomůckou. Mechanicky připomíná rtům, aby zůstaly zavřené, a pomáhá vytvořit podmínky pro to, aby vzduch přirozeně proudil nosem.

Co ukazují studie?

První klinické studie přinesly zajímavé výsledky. U lidí s dýcháním ústy a mírnou obstrukční spánkovou apnoí bylo po uzavření úst pozorováno například snížení chrápání a zlepšení některých parametrů dýchání během spánku.

Další výzkum ukazuje, že uzavření úst může u vhodně vybraných lidí zlepšit proudění vzduchu horními dýchacími cestami. Výsledek ale závisí především na tom, proč člověk během spánku ústa otevírá.

Páska tedy není léčbou spánkové apnoe ani univerzálním řešením chrápání. Je ale jednoduchou pomůckou, která může být velmi užitečná právě tehdy, když člověk nosem normálně dýchat dokáže, ale během spánku přechází na dýchání ústy.

Nejdříve musí být dobře průchodný nos

Aby dávalo používání pásky smysl, musí být nosní dýchání pohodlné.

Pokud člověk dýchá ústy proto, že má nos výrazně ucpaný, oteklou nosní sliznici nebo jiné potíže s průchodností nosu, je vhodné nejprve řešit právě tuto příčinu.

Na HolyBaby.cz najdete také produkty určené k péči o nosní sliznici, jejímu zvlhčení, čištění a podpoře při rýmě nebo zánětech nosu a vedlejších nosních dutin. Například ActiMaris NASAL sprej nebo třeba Sinu Orega jsou podle návodu výrobce určen mimo jiné jako podpůrný prostředek při rýmě, alergické rinitidě a akutních či chronických zánětech nosní sliznice a dutin. Mimo jiné jsou také zcela přírodní, bez chemických konzervantů, přísad a nezpůsobují návyk jako u nosních dekongestiv.

Páska může pomoci udržet ústa zavřená. Pokud je ale problém v nose, je potřeba nejprve vytvořit podmínky pro pohodlné nosní dýchání.

Jak pásku přes ústa používat?

Před prvním použitím je vhodné ověřit si, že dokážete několik minut zcela pohodlně dýchat pouze nosem.

Páska nemusí ústa hermeticky „zalepit“. Smyslem je jemně podpořit zavřenou polohu rtů a omezit jejich samovolné otevírání během spánku.

Pokud je nos dobře průchodný, může se páska postupně stát jednoduchou součástí večerní rutiny – podobně jako zatemnění ložnice nebo omezení modrého světla před spaním.

Pokud se ale objevuje výrazná dušnost, pozorované zástavy dechu, lapání po vzduchu nebo jiné známky poruchy dýchání během spánku, je vhodné řešit nejprve samotnou příčinu.

A co děti?

U dětí je situace odlišná.

Dlouhodobé dýchání ústy může souviset například se zvětšenou nosní nebo krční mandlí, alergickou rýmou, anatomickými faktory nebo poruchami dýchání během spánku.

Proto bychom u dítěte neměli chronické dýchání ústy řešit pouze jeho mechanickým zavřením. Mnohem důležitější je zjistit, proč dítě nosem nedýchá.

Nosní dýchání jako součást zdravého spánku

Nos je pro dýchání specializovaný orgán. Vzduch filtruje, zvlhčuje a ohřívá, podílí se na jeho proudění a při nosním dýchání se do vdechovaného vzduchu dostává také oxid dusnatý.

Pokud dokážeme nosem pohodlně dýchat, dává proto smysl snažit se tuto cestu zachovat i během několika hodin spánku.

Pásky přes ústa mohou být jednoduchou pomůckou především pro ty, kteří mají nos dobře průchodný, ale v noci si ústa otevírají ze zvyku.

Pokud je za dýcháním ústy rýma, otok sliznice nebo jiný problém s průchodností nosu, je vhodné nejprve zaměřit pozornost právě tam – a teprve potom řešit samotné otevírání úst.

Chcete se na spánek podívat ještě v širších souvislostech? Přečtěte si také náš hlavní článek Jak zlepšit spánek přirozeně, kde se věnujeme cirkadiánnímu rytmu, světlu, stresu, prostředí ložnice, minerálům, bylinám i dalším faktorům, které mohou kvalitu spánku ovlivnit.

FAQ

Je při spánku lepší dýchat nosem, nebo ústy?

Za běžných podmínek je fyziologickou cestou nosní dýchání. Nos vzduch filtruje, zvlhčuje a ohřívá a zároveň ovlivňuje jeho proudění. Pokud je nos dobře průchodný, dává proto smysl zachovat nosní dýchání také během spánku.

Proč je nosní dýchání během spánku důležité?

Během několika hodin spánku nos nepřetržitě upravuje vdechovaný vzduch a podílí se na jeho filtraci, zvlhčování i ohřívání. Způsob dýchání navíc souvisí s polohou jazyka, čelisti a mechanikou horních dýchacích cest.

Co se děje, když v noci dýchám ústy?

Při dýchání ústy se může více vysušovat ústní sliznice a hrdlo. Otevření úst zároveň mění polohu dolní čelisti a jazyka, což může u některých lidí ovlivnit prostor v horních dýchacích cestách a souviset například s chrápáním.

Jak poznám, že během spánku dýchám ústy?

Napovědět mohou suchá ústa po probuzení, žízeň, suché hrdlo, sliny na polštáři, chrápání nebo to, že si partner všimne otevřených úst během spánku. Žádný jednotlivý znak ale není stoprocentním důkazem.

Proč v noci otevírám ústa, i když mám nos průchodný?

U některých lidí jde především o návyk. Roli může hrát také poloha během spánku, postavení dolní čelisti a jazyka nebo individuální anatomie horních dýchacích cest. Ucpaný nos tedy není jediným důvodem dýchání ústy.

Komu mohou pásky přes ústa na spaní dávat smysl?

Především lidem, kteří dokážou pohodlně dýchat nosem, ale během spánku mají tendenci ústa samovolně otevírat. Právě v takové situaci může páska jemně podpořit zavřenou polohu rtů a zachování nosního dýchání během noci.

Mohou pásky pomoci, když je dýchání ústy jen návyk?

Ano, právě tehdy mohou být velmi praktickou pomůckou. Páska mechanicky omezuje samovolné otevírání úst a může pomoci vytvořit podmínky pro to, aby člověk i během spánku pokračoval v dýchání nosem.

Fungují pásky přes ústa proti chrápání?

U některých lidí mohou chrápání zmírnit, zejména pokud souvisí s otevíráním úst během spánku. Klinické studie u vybraných skupin lidí zaznamenaly snížení chrápání a zlepšení některých parametrů dýchání. Chrápání ale může mít více příčin, takže páska není univerzálním řešením pro každého.

Může páska zlepšit kvalitu spánku?

Pokud člověk během noci samovolně přechází na dýchání ústy a páska mu pomůže zachovat pohodlné nosní dýchání, může tím omezit například vysychání úst nebo další obtíže spojené s otevřenými ústy. Výsledek ale závisí na příčině dýchání ústy.

Musím před použitím pásky dobře dýchat nosem?

Ano. Základním předpokladem je, že je nos dostatečně průchodný a dýchání nosem je příjemné a bez námahy. Páska má podporovat nosní dýchání – ne nahrazovat řešení neprůchodného nosu.

Co když mám rýmu nebo oteklou nosní sliznici?

Pokud je nosní dýchání omezené rýmou, otokem sliznice nebo problémy s dutinami, je vhodné nejprve zaměřit pozornost na průchodnost a péči o nosní sliznici. Teprve pokud je možné pohodlně dýchat nosem, dává smysl uvažovat o pásce jako podpoře zavřené polohy úst.

Jak se páska přes ústa používá?

Je vhodné nejprve ověřit v bdělém stavu, že lze zcela pohodlně dýchat pouze nosem. Smyslem pásky není ústa násilně a neprodyšně uzavřít, ale jemně podpořit zavřenou polohu rtů během spánku.

Jsou pásky přes ústa vhodné pro každého?

Ne. Největší smysl mají u lidí s dobře průchodným nosem, kteří ústa otevírají hlavně ze zvyku. Pokud se objevují zástavy dechu, lapání po vzduchu, výrazná dušnost nebo jiné známky poruchy dýchání během spánku, je důležitější nejprve řešit jejich příčinu.

Jsou pásky přes ústa vhodné pro děti?

U dětí je dlouhodobé dýchání ústy vhodné řešit především hledáním příčiny. Může souviset například se zvětšenou nosní či krční mandlí, alergickou rýmou nebo anatomickými faktory. Pásky proto nejsou běžným řešením chronického dýchání ústy u dětí.

Zdroje

• Newsome H, Lin EL, Poetker DM, Garcia GJM. Clinical Importance of Nasal Air Conditioning: A Review of the Literature. American Journal of Rhinology & Allergy. 2019.
• Elad D, Wolf M, Keck T. Air-conditioning in the human nasal cavity. Respiratory Physiology & Neurobiology. 2008.
• Djupesland PG et al. Nitric oxide in the nasal airway: a new dimension in otorhinolaryngology. American Journal of Otolaryngology. 2001.
• Meurice JC et al. Effects of mouth opening on upper airway collapsibility in normal sleeping subjects. American Journal of Respiratory and Critical Care Medicine. 1996.
• Kim EJ et al. The impacts of open-mouth breathing on upper airway space in obstructive sleep apnea: 3-D MDCT analysis. European Archives of Oto-Rhino-Laryngology. 2011.
• Lee YC et al. The Impact of Mouth-Taping in Mouth-Breathers with Mild Obstructive Sleep Apnea: A Preliminary Study. Healthcare. 2022.
• Huang TW, Young TH. Novel porous oral patches for patients with mild obstructive sleep apnea and mouth breathing: a pilot study. Otolaryngology–Head and Neck Surgery. 2015.
• Pedersen AML, Sørensen CE, Proctor GB, Carpenter GH, Ekström J. Salivary secretion in health and disease. Journal of Oral Rehabilitation. 2018;45(9):730–746.
• Zhao Z, Zheng L, Huang X, Li C, Liu J, Hu Y. Effects of mouth breathing on facial skeletal development in children: a systematic review and meta-analysis. BMC Oral Health. 2021;21:108.

 

Autorka článku: