Střevní bariéra: jak ji podpořit a jakou roli hrají glutamin, glycin a další látky

O mikrobiomu dnes slyšíme skoro všude. O něco méně se ale mluví o další velmi důležité části našeho trávení a to střevní bariéře.

Ta rozhoduje o tom, co ze střeva pustíme dál do organismu a co naopak zůstane tam, kde má. A právě proto nestačí řešit jen to, jaké bakterie ve střevě máme. Důležitý je také stav střevní sliznice, její ochranné vrstvy a samotných buněk střevního epitelu.

A tady začínají být zajímavé látky jako L-glutamin, glycin, N-acetyl-D-glukosamin, rozpustná vláknina, aloe vera nebo proskurník.

Co je střevní bariéra?

Vnitřek našeho střeva není od těla oddělený nějakou neprostupnou zdí.

Naopak. Střevo musí umět vstřebat vodu a živiny, ale současně bránit nekontrolovanému průniku mikroorganismů, toxinů a dalších látek do organismu.

Na této ochraně se podílí několik vrstev:

• střevní mikrobiom
• ochranná vrstva hlenu tvořená především muciny
• buňky střevního epitelu
• jejich vzájemné spoje – tzv. tight junctions
• a imunitní systém střevní sliznice

Muciny přitom nejsou jen obyčejný „sliz“. Tvoří významnou ochrannou bariéru mezi střevním epitelem, mikrobiotou a okolním prostředím.

Co znamená zvýšená střevní propustnost?

Buňky střevní výstelky jsou k sobě připojeny pomocí struktur označovaných jako tight junctions – těsné spoje.

Můžeme si je představit jako velmi sofistikovaná dvířka mezi jednotlivými buňkami. Jejich úkolem je regulovat, co může mezi buňkami projít.

Pokud se funkce střevní bariéry naruší, může dojít ke zvýšení střevní permeability – propustnosti.

Na internetu se pro tento stav často používá výraz „leaky gut“ neboli „propustné střevo“. Zvýšená střevní permeabilita je reálný a měřitelný biologický jev. Pojem „syndrom propustného střeva“ se ale často používá mnohem šířeji a bývají mu přisuzovány potíže, které zatím nemají tak jednoduchou nebo jednoznačně prokázanou souvislost.

Proto bychom střevo nevnímali stylem:

„Mám problém → určitě za něj může propustné střevo.“

Mnohem větší smysl dává pochopit, jak střevní bariéra funguje. Zdravotní potíže vždy řešte s lékařem.

---

1. L-glutamin: aminokyselina střevních buněk

L-glutamin je aminokyselina, kterou tělo přirozeně vytváří a přijímá i ze stravy.

Fyziologové ho popisují jako významný zdroj energie pro enterocyty – buňky vystýlající střevní sliznici. Ty se rychle obnovují a glutamin využívají pro svůj metabolismus.

Výzkum se zabývá také jeho vztahem k tight junctions, tedy těsným spojům mezi střevními buňkami.

Výsledky klinických studií se suplementací glutaminem ale nejsou jednoznačné. Metaanalýza klinických studií z roku 2024 nenašla při společném vyhodnocení všech dostupných studií jednoznačný efekt suplementace glutaminem na střevní propustnost.

Glutamin tedy není „lék na propustné střevo“, jeho fyziologická role ve výživě enterocytů je ale dobře popsaná.

---

2. Glycin: mnohem víc než aminokyselina do kolagenu

Glycin známe nejčastěji ve spojení s kolagenem.

Experimentální studie na buněčných a zvířecích modelech se zabývají i jeho vztahem k proteinům těsných spojů, například claudinům a ZO proteinům. Tyto výsledky ale nemůžeme jednoduše převést na člověka ani na tvrzení, že suplementace glycinu „léčí propustné střevo“.

Glycin je navíc součástí glutathionu

Glutathion je látka, kterou si naše tělo samo vytváří.

Je tvořen třemi aminokyselinami:

glutamátem + cysteinem + glycinem.

---

3. N-acetyl-D-glukosamin: stavební materiál slizničních struktur

N-acetyl-D-glukosamin neboli NAG není totéž jako běžný glukosamin HCl známý z kloubních přípravků.

Jde o aminocukr, který tělo využívá jako stavební látku pro glykoproteiny a glykosaminoglykany.

Tyto struktury jsou důležitou součástí tkání a sliznic. Důležité jsou v tomto směru také glykany – sacharidové struktury nacházející se na povrchu buněk a v mucinech.

---

4. Akáciová vláknina: potrava pro střevní mikrobiom

Střevní bakterie potřebují jíst stejně jako my.

A jednou z jejich nejdůležitějších potravin jsou fermentovatelné vlákniny.

Akáciová vláknina je rozpustná vláknina získávaná z akácie. Ve střevě ji mohou bakterie fermentovat a vytvářet z ní různé metabolity.

Mezi nejzajímavější patří mastné kyseliny s krátkým řetězcem – SCFA, například acetát, propionát a butyrát.

---

5. Aloe vera: polysacharidy z vnitřního gelu

Vnitřní gel aloe vera obsahuje množství polysacharidů.

• obsahuje polysacharidy, včetně acemannanu
• v Gastro Reparu je použita forma bez aloinu
• některé její polysacharidy mohou střevní bakterie fermentovat

---

6. Proskurník lékařský: rostlinné slizy

Proskurník lékařský – Althaea officinalis – patří mezi klasické slizové byliny.

Jeho kořen obsahuje vysoké množství rostlinných slizů, které po kontaktu s vodou vytvářejí gelovitou hmotu.

Proskurník se tradičně používá pro hrdlo a trávicí trakt*. Evropská léková agentura EMA má pro proskurník monografii – její údaje se ale týkají registrovaných léčivých přípravků, ne potravin a doplňků stravy.

---

Střevní bariéra není jedna věc

Máme:

enterocyty
↓
tight junctions mezi nimi
↓
ochrannou mucinovou vrstvu
↓
střevní mikrobiom
↓
metabolity, které bakterie vytvářejí
↓
imunitní systém střevní sliznice

Proto dává smysl dívat se na střevní prostředí jako na celek.

---

Gastro Repar: několik látek v jednom komplexu

Několik zmíněných látek kombinuje Gastro Repar.

Jedna dávka obsahuje:

L-glutamin – 3 000 mg
aminokyselina

Glycin – 1 000 mg
aminokyselina, stavební složka kolagenu a glutathionu

N-acetyl-D-glukosamin – 800 mg
aminocukr

Akáciová vláknina – 1 000 mg
rozpustná fermentovatelná vláknina

Aloe vera – 150 mg
zdroj polysacharidů včetně acemannanu; použitá surovina je zbavena aloinu

Proskurník lékařský – 100 mg
tradiční slizová bylina*

Kopřiva dvoudomá – 50 mg
kopřiva obsahuje polyfenoly

Na produktu se nám líbí, že v jedné dávce kombinuje aminokyseliny, aminocukr, vlákninu a byliny.

---

A co ekzém, alergie a střevo?

Právě tady je potřeba být trochu opatrný.

Existuje tzv. gut–skin axis, tedy obousměrná komunikace mezi střevem, imunitním systémem a pokožkou. Střevní mikrobiom a stav střevní bariéry se proto zkoumají také v souvislosti s atopickou dermatitidou a dalšími imunologickými stavy.

To ale neznamená:

„Opravíme střevo a zmizí ekzém.“

Atopická dermatitida je multifaktoriální onemocnění, které patří do péče lékaře, a střevní prostředí představuje pouze jednu část mnohem složitějšího obrazu.

---

Střevo není jen mikrobiom

Možná je právě tohle nejdůležitější myšlenka celého článku.

Zdravé střevní prostředí tvoří mnohem víc než jen bakterie:

• dobře fungující střevní epitel
• neporušené mezibuněčné spoje
• ochranná vrstva hlenu
• dostatek vlákniny
• pestrý mikrobiom

Proto nemá smysl hledat jeden zázračný doplněk, který „opraví střevo“. Základem je pestrá strava s dostatkem vlákniny.

---

Důležité upozornění

Gastro Repar je doplněk stravy a nenahrazuje pestrou stravu ani léčbu onemocnění.

Při dlouhodobých nebo výrazných zažívacích obtížích je vždy potřeba hledat jejich příčinu u lékaře a nespoléhat na doplňky stravy.

* Tvrzení o rostlinných látkách čekají na posouzení Evropskou komisí.

---

Zdroje

Glutamin a střevní bariéra
Achamrah N. et al. (2017). Glutamine and the regulation of intestinal permeability: from bench to bedside.
PubMed

Glutamin – klinická data o střevní propustnosti
Abbasi F. et al. (2024). A systematic review and meta-analysis of clinical trials on the effects of glutamine supplementation on gut permeability in adults.
PubMed

Glycin a tight junctions
Li W. et al. (2016). Glycine Regulates Expression and Distribution of Claudin-7 and ZO-3 Proteins in Intestinal Porcine Epithelial Cells. The Journal of Nutrition.
PubMed

Muciny, glykany a střevní sliznice
Yamaguchi M., Yamamoto K. (2023). Mucin glycans and their degradation by gut microbiota.
PubMed

Střevo, mikrobiom a atopická dermatitida
Rios-Carlos M. et al. (2024). Unraveling the gut-skin axis in atopic dermatitis: exploiting insights for therapeutic strategies. Gut Microbes.
PubMed

 

Autorka článku: