Střevní bariéra: jak ji podpořit a jakou roli hrají glutamin, glycin a další látky

O mikrobiomu dnes slyšíme skoro všude. O něco méně se ale mluví o další velmi důležité části našeho trávení a to střevní bariéře.

Ta rozhoduje o tom, co ze střeva pustíme dál do organismu a co naopak zůstane tam, kde má. A právě proto nestačí řešit jen to, jaké bakterie ve střevě máme. Důležitý je také stav střevní sliznice, její ochranné vrstvy a samotných buněk střevního epitelu.

A tady začínají být zajímavé látky jako L-glutamin, glycin, N-acetyl-D-glukosamin, rozpustná vláknina, aloe vera nebo proskurník.

Co je střevní bariéra?

Vnitřek našeho střeva není od těla oddělený nějakou neprostupnou zdí.

Naopak. Střevo musí umět vstřebat vodu a živiny, ale současně bránit nekontrolovanému průniku mikroorganismů, toxinů a dalších látek do organismu.

Na této ochraně se podílí několik vrstev:

• střevní mikrobiom
• ochranná vrstva hlenu tvořená především muciny
• buňky střevního epitelu
• jejich vzájemné spoje – tzv. tight junctions
• a imunitní systém střevní sliznice

Muciny přitom nejsou jen obyčejný „sliz“. Tvoří významnou ochrannou bariéru mezi střevním epitelem, mikrobiotou a okolním prostředím.

Co znamená zvýšená střevní propustnost?

Buňky střevní výstelky jsou k sobě připojeny pomocí struktur označovaných jako tight junctions – těsné spoje.

Můžeme si je představit jako velmi sofistikovaná dvířka mezi jednotlivými buňkami. Jejich úkolem je regulovat, co může mezi buňkami projít.

Pokud se funkce střevní bariéry naruší, může dojít ke zvýšení střevní permeability – propustnosti.

Na internetu se pro tento stav často používá výraz „leaky gut“ neboli „propustné střevo“. Zvýšená střevní permeabilita je reálný a měřitelný biologický jev. Pojem „syndrom propustného střeva“ se ale často používá mnohem šířeji a bývají mu přisuzovány potíže, které zatím nemají tak jednoduchou nebo jednoznačně prokázanou souvislost.

Proto bychom střevo nevnímali stylem:

„Mám problém → určitě za něj může propustné střevo.“

Mnohem větší smysl dává zaměřit se na to, co střevní bariéra skutečně potřebuje pro svou správnou funkci.

---

1. L-glutamin: palivo pro střevní buňky

L-glutamin je aminokyselina, která má ve střevě velmi důležitou úlohu.

Je významným zdrojem energie pro enterocyty – buňky vystýlající střevní sliznici. Ty se rychle obnovují a glutamin využívají pro svůj metabolismus, růst a správnou funkci.

Výzkum ukazuje také jeho vztah k tight junctions, tedy těsným spojům mezi střevními buňkami. Tyto struktury pomáhají regulovat, co může přes střevní bariéru procházet.

Glutamin:

• představuje důležitý zdroj energie pro enterocyty
• podporuje jejich růst, obnovu a přežívání
• podílí se na regulaci proteinů tvořících tight junctions
• je důležitý pro udržování integrity střevní bariéry

Právě tyto vlastnosti jsou důvodem, proč se L-glutamin často používá v nutričních protokolech zaměřených na zvýšenou střevní propustnost a podporu střevní sliznice.

A máme i klinická data. V randomizované studii u lidí, u kterých se po prodělané střevní infekci rozvinulo IBS s prokázanou zvýšenou střevní permeabilitou, vedlo podávání glutaminu k významnému zlepšení střevní propustnosti oproti placebu.

Výsledky ale nejsou stejné ve všech skupinách pacientů. Metaanalýza klinických studií z roku 2024 nenašla při společném vyhodnocení všech dostupných studií jednoznačný efekt suplementace glutaminem na střevní propustnost. To ukazuje, že účinek pravděpodobně závisí mimo jiné na výchozím stavu, použité dávce a konkrétní příčině narušení střevní bariéry.

Glutamin tedy není univerzální „lék na propustné střevo“, jeho fyziologická role ve výživě enterocytů a fungování střevní bariéry je ale dobře popsaná.

---

2. Glycin: mnohem víc než aminokyselina do kolagenu

Glycin známe nejčastěji ve spojení s kolagenem.

Ve střevě má ale mnohem zajímavější roli.

Experimentální studie ukazují jeho vztah k integritě střevní bariéry a proteinům tight junctions.

Ve studiích na střevních epitelových buňkách glycin ovlivňoval množství a rozmístění některých proteinů těsných spojů, například claudinů a ZO proteinů, a současně ovlivňoval propustnost buněčné vrstvy.

Velká část těchto výzkumů zatím pochází z buněčných a zvířecích modelů, takže je nemůžeme jednoduše převést na tvrzení, že suplementace glycinu „léčí propustné střevo“.

Mechanismus je ale zajímavý.

Glycin je navíc součástí glutathionu

Glutathion je jeden z nejdůležitějších antioxidantů, které si naše tělo vytváří.

Je tvořen třemi aminokyselinami:

glutamátem + cysteinem + glycinem.

Glycin se proto podílí také na vlastní antioxidační ochraně buněk, což je důležité i pro tkáně vystavené vysokému metabolickému zatížení, mezi které patří střevní sliznice.

---

3. N-acetyl-D-glukosamin: stavební materiál pro ochranné struktury sliznice

N-acetyl-D-glukosamin neboli NAG není totéž jako běžný glukosamin HCl známý z kloubních přípravků.

Jde o aminocukr, který tělo využívá jako stavební látku pro glykoproteiny a glykosaminoglykany.

Tyto struktury jsou důležitou součástí tkání a sliznic, včetně prostředí střevní bariéry.

N-acetyl-D-glukosamin se podílí na tvorbě struktur, které jsou součástí ochranné vrstvy střevní sliznice.

Důležité jsou v tomto směru také glykany – sacharidové struktury nacházející se na povrchu buněk a v mucinech.

Ty se podílejí na:

• ochraně střevního epitelu,

• tvorbě a udržování slizničních struktur,

• komunikaci mezi střevní sliznicí, mikrobiotou a imunitním systémem.

Právě proto se N-acetyl-D-glukosamin používá v komplexech zaměřených na výživu a podporu střevní sliznice.

---

4. Akáciová vláknina: potrava pro střevní mikrobiom

Střevní bakterie potřebují jíst stejně jako my.

A jednou z jejich nejdůležitějších potravin jsou fermentovatelné vlákniny.

Akáciová vláknina je rozpustná vláknina získávaná z akácie. Ve střevě ji mohou bakterie fermentovat a vytvářet z ní různé metabolity.

Mezi nejzajímavější patří mastné kyseliny s krátkým řetězcem – SCFA.

Patří sem například:

• acetát
• propionát
• butyrát

Tyto látky potom vstupují do další komunikace mezi mikrobiotou, střevní sliznicí a organismem.

V randomizované klinické studii z roku 2024 u 180 lidí s IBS se zácpou vedlo 10 g akáciové vlákniny denně ke zvýšení frekvence stolice ve srovnání s placebem.

Akáciová vláknina je proto zajímavá nejen jako obyčejná „vláknina navíc“, ale především jako fermentovatelný substrát pro střevní bakterie.

---

5. Aloe vera: podpora sliznic a střevního prostředí

Vnitřní gel aloe vera obsahuje množství polysacharidů, které jsou zajímavé především ve vztahu ke sliznicím.

• pomáhá vytvářet příznivé prostředí pro slizniční bariéru
• má zklidňující a ochranné vlastnosti pro sliznice
• obsahuje bioaktivní polysacharidy, včetně acemannanu
• v Gastro Reparu je použita forma bez projímavého aloinu
• některé její polysacharidy mohou sloužit jako substrát pro střevní bakterie a mají prebiotický potenciál

Právě kombinace působení na sliznici a střevní mikrobiotu dělá z aloe zajímavou součást komplexu zaměřeného na trávení a střevní bariéru.

---

6. Proskurník lékařský: rostlinné slizy pro citlivé sliznice

Proskurník lékařský – Althaea officinalis – patří mezi klasické slizové byliny.

Jeho kořen obsahuje vysoké množství rostlinných slizů.

Po kontaktu s vodou vytvářejí gelovitou hmotu, která má schopnost pokrýt a zklidnit sliznici.

Právě proto se proskurník tradičně používá nejen při podráždění hrdla a suchém kašli, ale také při mírném podráždění žaludku a zažívacího traktu.

Toto tradiční použití uznává také Evropská léková agentura EMA.

Je to trochu jiný princip než u glutaminu.

Glutamin vyživuje enterocyty.

Proskurník naproti tomu pracuje především na povrchu sliznice díky svým slizovým látkám.

---

A proč kombinovat více látek?

Tady nám celý obrázek začne dávat smysl.

Střevní bariéra není jedna věc.

Máme:

enterocyty
↓
tight junctions mezi nimi
↓
ochrannou mucinovou vrstvu
↓
střevní mikrobiom
↓
metabolity, které bakterie vytvářejí
↓
imunitní systém střevní sliznice

Proto může dávat větší smysl nesoustředit se pouze na jednu izolovanou látku, ale dívat se na střevní prostředí jako na celek.

---

Gastro Repar: několik přístupů v jednom komplexu

Právě na tomto principu je postavený Gastro Repar.

Jedna dávka obsahuje:

L-glutamin – 3 000 mg
významný zdroj energie pro střevní epitel

Glycin – 1 000 mg
aminokyselina související s buněčnou ochranou, glutathionem a integritou střevní bariéry

N-acetyl-D-glukosamin – 800 mg
stavební substrát pro glykosylované struktury včetně těch, které jsou součástí sliznic

Akáciová vláknina – 1 000 mg
rozpustná fermentovatelná vláknina pro střevní mikrobiom

Aloe vera – 150 mg
zdroj polysacharidů včetně acemannanu; použitá surovina je zbavena dráždivého aloinu

Proskurník lékařský – 100 mg
tradiční slizová bylina používaná pro zklidnění sliznic

Kopřiva dvoudomá – 50 mg
kopřiva obsahuje polyfenoly a další bioaktivní látky s antioxidačním a protizánětlivým působením

Na produktu se nám líbí hlavně to, že jednotlivé složky nejsou nahodilé.

Každá míří na trochu jinou část stejného celku:

výživa střevního epitelu + ochranná slizniční vrstva + vláknina pro mikrobiom.

---

A co ekzém, alergie a střevo?

Právě tady je potřeba být trochu opatrný.

Existuje tzv. gut–skin axis, tedy obousměrná komunikace mezi střevem, imunitním systémem a pokožkou. Střevní mikrobiom a stav střevní bariéry se proto zkoumají také v souvislosti s atopickou dermatitidou a dalšími imunologickými stavy.

To ale neznamená:

„Opravíme střevo a zmizí ekzém.“

Atopická dermatitida je multifaktoriální onemocnění a střevní prostředí představuje pouze jednu část mnohem složitějšího obrazu.

Dává ale smysl nezapomínat na trávení, mikrobiom a stav střevní sliznice ani tehdy, když problém na první pohled vidíme někde úplně jinde.

---

Střevo není jen mikrobiom

Možná je právě tohle nejdůležitější myšlenka celého článku.

Když se mluví o zdravém střevě, často automaticky myslíme na probiotika.

Jenže zdravé střevní prostředí tvoří mnohem víc.

Potřebujeme:

• dobře fungující střevní epitel
• neporušené mezibuněčné spoje
• ochrannou vrstvu hlenu
• dostatek vlákniny
• pestrý mikrobiom
• a prostředí, ve kterém mohou mikroorganismy vytvářet metabolity prospěšné pro nás i naše střevo

Proto nemá smysl hledat jeden zázračný doplněk, který „opraví střevo“.

Mnohem větší smysl má pochopit, co jednotlivé části střevní bariéry potřebují a jak spolu navzájem souvisejí.

---

Důležité upozornění k produktu Gastro Repar

Gastro Repar je doplněk stravy a nenahrazuje pestrou stravu ani léčbu onemocnění.

Při dlouhodobých nebo výrazných zažívacích obtížích je vždy potřeba hledat jejich příčinu a nespoléhat pouze na doplňky stravy.

---

Zdroje

Glutamin – enterocyty, tight junctions a střevní bariéra
Achamrah N. et al. (2017). Glutamine and the regulation of intestinal permeability: from bench to bedside.
Přehledový článek popisující význam glutaminu pro integritu střevní bariéry, enterocyty a regulaci proteinů tight junctions.
PubMed

Glutamin – klinická data o střevní propustnosti
Abbasi F. et al. (2024). A systematic review and meta-analysis of clinical trials on the effects of glutamine supplementation on gut permeability in adults.
Metaanalýza ukazuje, že účinek suplementace glutaminem na střevní propustnost není univerzální a může záviset na konkrétní populaci, zdravotním stavu a dávce.
PubMed

Glycin a tight junctions
Li W. et al. (2016). Glycine Regulates Expression and Distribution of Claudin-7 and ZO-3 Proteins in Intestinal Porcine Epithelial Cells. The Journal of Nutrition.
Experimentální studie popisující vztah glycinu k proteinům tight junctions a integritě střevního epitelu.
PubMed

Muciny, glykany a střevní sliznice
Yamaguchi M., Yamamoto K. (2023). Mucin glycans and their degradation by gut microbiota.
Přehled role mucinových glykanů v ochranné vrstvě střevní sliznice a v komunikaci mezi střevním epitelem a mikrobiotou.
PubMed

Aloe vera – acemannan, fruktany a prebiotický potenciál
Quezada M. P. et al. (2017). Acemannan and Fructans from Aloe vera Plants as Novel Prebiotics. Journal of Agricultural and Food Chemistry.
Studie podporující prebiotický potenciál polysacharidů aloe, jejich využití střevní mikrobiotou a vliv na tvorbu mastných kyselin s krátkým řetězcem.
PubMed

Střevo, mikrobiom a atopická dermatitida
Rios-Carlos M. et al. (2024). Unraveling the gut-skin axis in atopic dermatitis: exploiting insights for therapeutic strategies. Gut Microbes.
Přehled současných poznatků o vztahu mezi střevním mikrobiomem, imunitním systémem a pokožkou v rámci gut–skin axis.
PubMed

Oficiální monografie

Proskurník lékařský – Althaea officinalis
European Medicines Agency. European Union herbal monograph on Althaea officinalis L., radix.
Oficiální evropská monografie popisující tradiční použití kořene proskurníku mimo jiné při mírném gastrointestinálním diskomfortu.
European Medicines Agency

 

Autorka článku: