Manukový med: účinky, MGO a čím je výjimečný

Na první pohled je to prostě med. Hustý, tmavší, výrazný a přiznejme si je i podstatně dražší než sklenice od českého včelaře. Jenže manukový med je chemicky opravdu trochu jiný příběh.

Obsahuje neobvykle vysoké množství látky zvané methylglyoxal neboli MGO, která stojí za velkou částí jeho specifické antibakteriální aktivity. V některých vzorcích manukového medu byly naměřeny koncentrace MGO až přibližně 100× vyšší než u běžných medů.

A právě proto u nás Manuku nevnímáme jako další sladidlo do kaše. Je to spíš jedna z těch věcí, které mohou několik měsíců stát ve skříňce - a na které si vzpomeneme ve chvíli, kdy začne škrábat v krku, rozjede se kašel nebo se domů nastěhuje podzimní viróza.

A její působení na bakterie je ještě zajímavější, když se podíváme podrobněji na to, jak med mikroorganismům vlastně komplikuje život.

Co je manukový med?

Manukový med vzniká z nektaru keře mānuka (Leptospermum scoparium), který roste především na Novém Zélandu.

Nektar jeho květů obsahuje vysoké množství dihydroxyacetonu – DHA. Včely přinesou DHA společně s nektarem do úlu a během zrání a následného skladování medu se z DHA postupně vytváří methylglyoxal – MGO.

To znamená, že MGO není jednoduše látka, kterou by včela přinesla z květu už hotovou. Chemický profil Manuky se po sklizni dál vyvíjí.

Ve studiích obsahovaly čerstvé vzorky Manuky relativně hodně DHA a méně MGO. S postupným zráním množství MGO narůstalo.

A právě vysoká koncentrace MGO se stala jedním z nejznámějších znaků manukového medu.

Jak med komplikuje život bakteriím – a co k tomu Manuka přidává navíc?

Antibakteriální účinek medu nevytváří jedna jediná látka. Je výsledkem několika fyzikálních a chemických mechanismů, které působí současně.

U medu obecně patří mezi nejdůležitější vysoká koncentrace cukrů a nízká dostupnost vody, kyselé prostředí a u mnoha druhů také tvorba peroxidu vodíku.

Manuka k tomu přidává výraznou neperoxidovou antibakteriální aktivitu spojenou především s mimořádně vysokým obsahem MGO.

A právě v tom je její největší zvláštnost.

1. Bakteriím vezme vodu

Med obsahuje velmi vysoké množství cukrů a má nízkou aktivitu vody.

Pro bakterie je takové prostředí nepříjemné. Vysoká koncentrace rozpuštěných cukrů vytváří osmotický tlak – voda se přesouvá z mikrobiální buňky do jejího okolí a bakterie má výrazně horší podmínky pro růst a množení.

Právě proto patří vysoká osmolarita mezi základní přirozené antimikrobiální vlastnosti medu.

Tento mechanismus má Manuka i běžný med.

2. Vytvoří kyselé prostředí

Med je přirozeně kyselý. Jeho pH se typicky pohybuje přibližně mezi 3,2–4,5.

Jednou z významných organických kyselin v medu je kyselina glukonová. Nízké pH vytváří další prostředí, ve kterém se řadě mikroorganismů obtížněji daří.

Bakterie tak musí současně zvládnout nedostatek dostupné vody i kyselé prostředí.

Také tento mechanismus má Manuka společný s ostatními medy.

3. Peroxid vodíku – důležitá zbraň mnoha běžných medů

Včely do nektaru přidávají enzym glukózooxidázu. Po naředění medu vzniká malé množství peroxidu vodíku (H₂O₂), který může poškozovat bakterie.

U mnoha běžných medů tvoří peroxid významnou část antibakteriální aktivity. Manuka ho může obsahovat také, jeho množství je však proměnlivé a vysoký obsah MGO může jeho tvorbu omezovat.

Přesto si Manuka zachovává výraznou antibakteriální aktivitu – především díky MGO.

4. MGO – mechanismus, kterým Manuka vyniká

Methylglyoxal (MGO) je velmi reaktivní sloučenina schopná reagovat s důležitými strukturami bakteriální buňky.

V laboratorních studiích může zasahovat do bakteriálních proteinů a dalších buněčných struktur a při dostatečné koncentraci bránit růstu nebo vést k usmrcení bakterií.

Výzkum ukazuje například změny tvaru bakteriálních buněk, struktur podílejících se na pohybu nebo procesů potřebných k jejich množení. U MRSA bylo při působení Manuky pozorováno narušení normálního buněčného dělení.

A právě vysoká koncentrace MGO je vlastnost, kterou u většiny běžných medů nenajdeme.

MGO se může vyskytovat i v jiných medech, ale obvykle v mnohem nižším množství. U zkoumaných vzorků Manuky byly naměřeny hodnoty až přibližně stonásobně vyšší než u konvenčních medů.

Manuka má ještě jednu fascinující schopnost: zasahuje bakteriální biofilm

Bakterie se v našem světě nechovají vždy jako osamocené buňky.

Dokážou se přichytit k povrchu a vytvořit organizovanou strukturu obalenou ochrannou matrix – biofilm.

Uvnitř biofilmu jsou bakterie chráněnější před okolním prostředím a mohou být výrazně odolnější vůči antimikrobiálním látkám. Biofilmy proto představují velký problém například u chronických ran a některých dlouhodobých infekcí.

A právě Manuka je intenzivně zkoumána také pro antibiofilmové působení.

Laboratorní studie ukázaly účinky například proti biofilmům Staphylococcus aureus nebo Pseudomonas aeruginosa. Novější systematický přehled laboratorních studií s medicínskými medy rovněž zjistil významné snížení tvorby biofilmu P. aeruginosa i narušení již vytvořeného biofilmu.

Bakterie spolu dokonce „komunikují“

Ještě zajímavější je výzkum tzv. quorum sensing.

Bakterie dokážou pomocí chemických signálů vyhodnocovat, kolik dalších bakterií je v jejich okolí. Podle toho mohou koordinovat tvorbu biofilmu nebo produkci některých faktorů virulence.

U medu se zkoumá schopnost tuto mikrobiální komunikaci a některé projevy virulence narušovat. Současný výzkum proto už nesleduje pouze otázku, zda med bakterii usmrtí, ale také jak mění její chování.

Manuka a antibioticky rezistentní bakterie

Manukový med byl v laboratorních studiích testován také proti klinicky významným a antibioticky rezistentním bakteriím, včetně MRSA – methicilin-rezistentního Staphylococcus aureus.

Výzkum popisuje účinky také proti Pseudomonas aeruginosa, Escherichia coli a dalším mikroorganismům.

Proč máme manukový med rádi při nachlazení?

Škrábání v krku, podrážděné hrdlo a kašel jsou přesně chvíle, kdy se hodí mít kvalitní med doma.

Med vytváří na sliznici příjemnou viskózní vrstvu a existují i klinická data pro jeho použití při akutních infekcích horních cest dýchacích.

Systematický přehled a metaanalýza 14 studií zjistily, že med ve srovnání s běžnou péčí zlepšoval celkové příznaky infekcí horních cest dýchacích a snižoval frekvenci i intenzitu kašle.

U Manuky je velmi dobře prozkoumána její specifická chemie a antibakteriální aktivita spojená s MGO.

Proto ji máme rádi jako součást domácí lékárničky zejména na období, kdy se doma začnou střídat rýmy, kašel a škrábání v krku.

Jak ji používáme?

Při podrážděném krku je příjemné nechat malé množství medu pomalu rozpustit v ústech, místo okamžitého zapití.

Manuku je možné přidat také do vlažného nebo teplého nápoje.

Do právě horkého i teplého čaje bychom ji ale nedávali. Při experimentálním zahřívání Manuky na 90 °C docházelo k významnému poklesu MGO a některých dalších látek.

Manuka se dostala až do moderního hojení ran

Možná nejlepším důkazem toho, jak vážně se dnes vlastnosti medu zkoumají, je jeho využití v moderní péči o rány.

Existují medical-grade honey produkty a zdravotnické prostředky na bázi Manuky určené přímo k ošetřování některých ran.

U medicínského medu se využívá kombinace jeho antibakteriálních vlastností, vysoké osmolarity, kyselého prostředí a schopnosti vytvářet vhodné podmínky pro hojení. Současné odborné přehledy popisují také antibiofilmové, protizánětlivé a regenerační působení.

Na rány ale patří medicínský med určený k tomuto použití, nikoli běžná potravinářská Manuka ze skleničky.

Co přesně znamená MGO na manukovém medu?

Označení MGO udává množství methylglyoxalu v miligramech na kilogram medu.

Například:

MGO 250+ = minimálně 250 mg methylglyoxalu v 1 kg medu.

Nejde tedy o libovolné marketingové číslo, ale o laboratorně měřitelnou koncentraci jedné z nejcharakterističtějších bioaktivních látek Manuky.

Vedle MGO můžete na manukových medech narazit také na certifikaci UMF (Unique Mānuka Factor), která pracuje s širším souborem parametrů charakterizujících Manuku.

Jakou Manuku najdete u nás?

Na HolyBaby jsme vybrali novozélandskou značku Steens, která si zakládá na co nejšetrnějším zpracování medu. Jejich Manuka je raw, nepasterizovaná a minimálně zpracovaná. Díky vlastní metodě Crushed Wholecomb Technology™ se při získávání medu nepoužívají vysoké teploty ani jemná filtrace. Certifikované varianty jsou nezávisle testovány a u každé sklenice lze podle unikátního kódu dohledat oblast Nového Zélandu, odkud med pochází.

A který vybrat? 

Pravá Manuka se dnes dá ověřovat i pomocí DNA

Tohle je další detail, který nás na Manuce baví.

Kvůli vysoké hodnotě manukového medu vytvořil Nový Zéland vědeckou definici, podle které se Manuka určená na export laboratorně ověřuje.

Nejde pouze o barvu, chuť ani množství MGO.

Oficiální novozélandská metoda sleduje kombinaci čtyř chemických markerů a DNA markeru pocházejícího z pylu mānuky. Podle výsledků se rozlišuje také monoflorální a multiflorální mānuka.

Takže zatímco u mnoha potravin musíme původu jednoduše věřit, u pravé novozélandské Manuky existuje poměrně sofistikovaný systém laboratorního ověřování.

Manuka není jen MGO

MGO je její nejznámější charakteristická látka, ale med je mnohem komplexnější směs.

Obsahuje také fenolické látky, flavonoidy a další rostlinné bioaktivní sloučeniny, jejichž zastoupení závisí na botanickém původu medu.

Moderní přehledy antimikrobiálních vlastností medu popisují kromě MGO a peroxidu vodíku také působení fenolických látek a v některých medech antimikrobiálního peptidu bee defensin-1.

Není to tedy izolovaný methylglyoxal rozpuštěný v cukerném sirupu, ale komplexní potravina, ve které vedle sebe existuje několik fyzikálních a chemických mechanismů schopných ovlivňovat mikroorganismy.

Důležité u dětí

Med není vhodný pro děti mladší 12 měsíců. Platí to bez výjimky také pro manukový med, protože med může obsahovat spory bakterií způsobujících kojenecký botulismus.

Nejčastější otázky o manukovém medu

Jaké má manukový med účinky?

Nejvíce výzkumu se věnuje jeho antibakteriálním, antibiofilmovým, protizánětlivým a hojivým vlastnostem. Charakteristickou antibakteriální složkou Manuky je především methylglyoxal neboli MGO.

V čem se manukový med liší od obyčejného medu?

Oba mají vysokou koncentraci cukrů a nízké pH. U mnoha medů se na antibakteriální aktivitě významně podílí také peroxid vodíku. Manuka se odlišuje především mimořádně vysokou koncentrací MGO a výraznou neperoxidovou antibakteriální aktivitou.

Co znamená MGO u Manuky?

MGO označuje methylglyoxal. Číslo na obalu udává jeho minimální koncentraci v miligramech na kilogram medu.

Hodí se manukový med při kašli a nachlazení?

Med má klinicky zkoumané využití pro zmírnění kašle a dalších příznaků infekcí horních cest dýchacích. Manuka k běžným vlastnostem medu přidává svůj specifický obsah MGO.

Mohou manukový med děti?

Ano, stejně jako ostatní medy ale až po dovršení 12 měsíců věku.

Může se Manuka dát do čaje?

Ano. Pokud ji chceme používat kvůli jejím bioaktivním látkám, je vhodnější přidat ji do vlažného nápoje než ji vystavovat vysokým teplotám.

Zdroje a odborné podklady

• Mavric E. et al. – Identification and quantification of methylglyoxal as the dominant antibacterial constituent of Manuka honeys, Molecular Nutrition & Food Research.
• Adams C. J. et al. – výzkum vzniku methylglyoxalu z dihydroxyacetonu během zrání Manuky.
• Kwakman P. H. S. et al. – Two Major Medicinal Honeys Have Different Mechanisms of Bactericidal Activity, PLoS ONE.
• Johnston M. et al. – Antibacterial activity of Manuka honey and its components: An overview.
• Khataybeh B. et al. – Anti-bacterial, anti-biofilm and anti-quorum sensing activities of honey: A review, Journal of Ethnopharmacology.
• Abuelgasim H. et al. – Effectiveness of honey for symptomatic relief in upper respiratory tract infections: a systematic review and meta-analysis, BMJ Evidence-Based Medicine.
• New Zealand Ministry for Primary Industries – vědecká definice a laboratorní autentifikace mānuka honey.
• CDC – doporučení nepodávat med dětem mladším 12 měsíců.

 

Autorka článku: